Na Totes Gebirge mám jen ty nejlepší vzpomínky. V jednadvaceti jsem tu byl skialpovat s kamarádkou Jolanou a jejím tehdejším přítelem – horským vůdcem – Hannesem. Od sedmé třídy jsem stál poprvé na lyžích – a ještě k tomu skialpových. Hannes s Jolanou mě naučili před horskou boudou za jedno odpoledne, jak najít zahrabaný lavinový beeps s pomocí sondy, jak se vyhnout lavinovému terénu. Po pár počátečních kotrmelcích, jsme si to parádně užili na tůrách a večer vařili alpské knedle.
Při pohledu na mapu padly naše oči s Verunkou na Altaussee v Totes Gebirge a bylo po krátkém povídání jasno, že se sem chceme taky podívat. Tentokrát jméno kempu nebudeme jmenovat, protože jsme to slíbili paní majitelce, která má starosti s převisem poptávky nad nabídkou a ráda by uhájila právo na odpočinek pro pravidelné návštěvníky (je to dobré znamení). Já si ale myslím, že pokud projevíte trochu zvídavosti, tuhle hádanku snadno rozlousknete.
Náš kemp nabízí monumentální výhledy do všech světových stran. Kromě panoramatu zasněženého Dachsteinu jsou i zde menší kopce a několik dalších hor. Uprostřed toho všeho se nachází louka a na ní pár roztomilých stavení, obloženými dřevem. Kemp leží na rozcestníku turistických stezek, jež vedou k objevování místního přírodního bohatství. Do nedalekého městečka Altaussee, ležícího na břehu jezera, se dá dostat lesní pěšinou s výhledem na horskou pastvinu.
Pokud vám nevadí respektovat několik celkem striktních pravidel kempu a jste vyznavači klidných večerů bez hlasité audioprodukce (stejně jako my), bude se vám tu i vašim dětem moc líbit. Vyžití pro děti ale hledejte v okolní krajině a na výletech – počítejte tu s aktivní dovolenou. Přibalte (elektro)kola, paddle boardy a kompletní výbavu na hiking, případně i na feraty (sedáky, karabiny, helmy a kvalitní turistické boty na hory).
O kempu
Kemp, který jsme si vybrali u Altaussee, má téměř 30 letou historii. Je hezky udržovaný, útulný a na vše podstatné je zde pamatováno. Je tu navíc i pár příjemných překvapení jako možnost koupit si v sezóně místní farmářské produkty, půjčit si v Němčině pěknou knížku nebo si naplánovat výlet v místě, kde jsou různé mapy a doporučení. Kemp provozují potomci zakladatelů a přistupují k tomu velmi zodpovědně. Mají zde rádi předpisy a rutiny a věci dělají pořádně a profesionálně. Každá kytička je hezky zastřižená, důraz je věnován estetice, prostému, ale kvalitnímu provedení, které vydrží další desítky let. Domluvili jsme se německy i anglicky. Majitelé kempu věří, že budoucnost patří malým, obyčejným kempům s „duchem místa. To je taky důvod proč místo chrání před nájezdy hlučných skupin a zbohatlíků ze všech konců světa, což je nám sympatické.
Příjezd je naprosto bez problému, jen na příjezdové cestě moc neuhánějte, protože stačí na šířku tak na jedno a půl auta a v případě vyhýbání se dvou souprav musí jeden včas zastavit na vyhýbacím místě. Bez rezervace vůbec nevyrážejte, bývá tu dost obsazeno.
Naše děti to tu naprosto dostalo, přestože přímo v kempu nejsou žádné houpačky a musely se chovat o stupínek způsobněji, než když dovádějí u nás na zahradě :) Pro milovníky pejsků bohužel špatná zpráva, že Ti tady nemají vstup povolen, stejně jako větší skupiny.
Trochu se pozastavím u místních specifik. Místní často potkáte v slušivých krojích, vždy pěkně nastrojené. Podobně krásné je i prostředí. Truhlíky muškátů za okny, velká pozornost je věnována každému kousku životního prostředí.
Potkali jsme zde velké množství vstřícných, vzdělaných, veselých a otevřených lidí i mezi místními – a to napříč věkovými kategoriemi. Taky jsme tu narazili na trochu rozpačité pohledy, které nevěděly, kam s očima, když zjistili, že jsme Češi. Co se zde některým lidem odehrávalo v hlavě, by možná dobře popsal Sigmund Freud, který zde mezi válkami trávil spoustu volného času nebo Arnold Schwarzenegger, který z Rakouského maloměsta zdrhnul do Californie. Nebo Elfriede Jelinek, která metodou nepřetržitého proudu hlasů a protihlasů vystihla vnitřní stav (nejen) zdejších venkovanů asi nejlépe a dostala za to Nobelovku za literaturu. Každopádně ostražitost vůči cizincům je tu a tam patrná a na nás je, abychom vytvářeli spojení s lidmi, kteří o to stojí. A vůči ostatním pomůže projevit zdvořilost a nadhled.
Vybavení kempu
Každý cestovatel má k dispozici prostorné číslované stanoviště. Po příjezdu jsme dostali možnost si vybrat jednu z pěti volných parcel.
Všechny parcely jsou prostorné a pěkně vyznačené. Každá parcela má velkou travnatou část a zároveň mírně zpevněnou plochu. Většina stanovišť je téměř v dokonalé rovině, sem tam stačí podložit jedno kolo u karavanu nebo dvě u dodávek. Cestičky v kempu jsou šotolinové, hezky se tak hodí k okolním skalnatým vrcholům. Elektrické přípojky na 6A jsou k dispozici na většině stanovišť.
V kempu je trochu netradičně kvůli hlučnosti zakázáno používat klimatizace, takže budou ampéry bohatě stačit. Na druhou stranu, horský vzduch a příjemné teploty mnoho důvodů ke klimatizování nedávají. Je tu silná WiFi.
Výbornou pitnou vodu jsme si nosili do karavanu v kanystrech z místa k tomu určenému. Zase se myslí na každý detail, takže je to pohodlné. Velkou pozornost věnují majitelé v kempu třídění odpadu a obecně tématu relaxace, klidu a udržitelnosti.
Zázemí kempu
Sanitární vybavení kempu, který jsme navštívili, je kvalitní, funkční a bytelné. Je zde dostatek toalet i moc pěkné sprchy, zvykem je nechat je větrat, případně i stěrkou otřít a vypadají stále jako nové. Úklid probíhá v pravidelných intervalech. Nikdy nic nechybí. Vše funguje.
K dispozici všem návštěvníkům je samozřejmě místo na umývání nádobí, pak pěkná rampa na výlev šedé vody i výměnu tekutin ve WC. Je zde také několik nástěnek a informačních panelů.
K snídani si můžete večer předem objednat pečivo z místní pekárny. Rozhodně není levné, ale pokud víte, co si objednáváte (protože je to asi 20 řádek produktů v NJ), tak pečivo je naprosto dokonalé. A pokud ne, tak slovy paní majitelky – můžete být jen příjemně překvapení. Popravdě řečeno, doma by nás ani nenapadlo si dát ořechového šneka za 70 korun, ale zase to byl pro Kubíka druhý nejlepší ořechový šnek v životě, hned po tom, co dělala máma Veronika.
Vyžití pro děti
Radost vyluzující estetický zážitek pro děti je už pěší cesta do kempu podél pastviny. Málokdy se oba naši kluci tváří okouzleně a radostně poskakují jen z toho, jak je někde pěkně. Tady se to zase jednou stalo. Počítejte ale s tím, že pokud si najdete stejný kemp jako my, tak uvnitř nejsou tentokrát žádné bazény, prolejzačky a i barbecue bude muset probíhat v klidu bez povykování.
V Altaussee u mola s parníkem je perfektní hřišťátko s několika herními prvky, které si získaly jejich srdce. Především něco mezi kolotočem a houpačkou. Nevím jakou radost má z provedení evropská unie, protože tohle hřiště žádné normy neplní, ale zase si tu kluci při každé příležitosti hráli na astronauty.
Po pořádně dobrých ořechových šnecích jsme se svačinkou každý den vyrazili na nějakou horskou tůru nebo okruh, brzy odpoledne jsme se vrátili na hodinku si odpočinout do kempu a pak jsme vyrazili na paddle board na Altaussee, což za slunečného a bezvětrného počasí vřele doporučuji, pokud také přibalíte dětem záchranné vesty.
Nejkrásnější výlety a tipy v okolí
Rozhledna Tressenstein
Nad jezerem Altaussee se tyčí zalesněný kopec. Na jeho vrcholu je čtyřpatrová dřevěná rozhledna Tressenstein s pěkným výhledem do okolí.
My jsme sem vyrazili hned první den po příjezdu, abychom se rozhlédli do okolí a naplánovali si další výlety.
Altaussee
Jezero Altaussee lemuje osmikilometrová šotolinová stezka pro pěší. Cyklisté se dostanou jen asi do poloviny délky trasy. Jezero je křišťálově čisté, ze břehu můžete na mnoha místech pozorovat hejna ryb, a to i pěkných macků. Ze všech stran jsou vidět horské masivy, včetně Dachsteinu v dálce.
Většina cesty je ve stínu stromů. Včetně cesty z kempu je to půldenní výlet a vrátit se sem můžete s paddleboardy, případně si půjčit loďku nebo se projet výletním parníkem bez páry.
Vrchol Loser 1838m n.m.
Není to tak, jak to vypadá. Tenhle skalnatý vrchol rozhodně není pro žádné losery.
Pokud si chcete dát do těla a máte větší děti, můžete si vyšlápnout celý Loser. My jsme s dětmi projeli autem přes mýtnou bránu serpenýtami k Loserhütte, pak na vrchol Hochanger (1837) a nakonec přes sedlo až na Loser.
Cestou do sedla a dolů jsme se vrátili zpátky k autu. Popravdě řečeno bylo to pro nás pro všechny tak akorát na dopoledne a pak jsme ještě vyrazili zopakovat koupání a paddleboardy do půlky jezera Altaussee.
Kulinářské tipy
Máme pro pár prověřených tipů na zážitky pro vaše chuťové pohárky. Tady nám opravdu chutnalo.
Cafe Bäckerei Konditorei Maislinger – Altaussee (pobočky mají i jinde v okolí)
Výborné snídaně, nezapomenutelné pečivo, na odpoledne výborné dorty, např. něco jako punčový dortík s rumem pro tatínka a čokoládový pro synky. Nabízí také doručovací servis. https://www.keltenbrot.at/
Eissalon Temmel – Bad Aussee
Ischler Str. 57, 8990 Bad Aussee, Rakousko
Dávají zde pořádné porce moc dobré zmrzliny a zmrzlinář byl kamarádský a moc milý a pracovitý kluk. Tohle je ale neobyčejná zmrzlina s příběhem. Majitel tohoto zmrzlinového businessu, pan Charly Temmel, je dobrým přítelem jiného Rakušana, Arnolda Schwarzeneggera. Ten kromě několika poboček svého zmrzlinářství tady i v Californii, vede i Arnoldovu restauraci Schatzi on Main (Sweetheart) v USA. Klíčem k úspěchu ke skvělé zmrzlině, je tedy i tady Arnoldovo: „Early, early to rise, work your ass off and advertise“. Na to se dá říct jediné – „We will be back!“
S hrdým zmrzlinářem – členem týmu Charly Temmela:
Kdo je ten svalnatý pán vedle Charly Temmela?
s´Gricht
Po náročném výletu si sem taky můžete skočit pro pořádný kus masa v housce, pokud holdujete americkému typu občerstvení v kvalitním provedení z místních surovin. Majitel i personál jsou moc milí lidé. Čepují Guiness a kromě výživných burgerů mají i výborné saláty a hranolky. Uvnitř je příjemné posezení a také pár stolků venku. Ve dvorku u restaurace je možnost zaparkovat na několika místech, vchod je netradičně vedle Penny marketu, ale nelekejte se, je to jenom vedle.
To je maso, sýr a navíc double extra sýr v housce:
Domácí mayo, dvojnásobná porce masa a kopec čerstvé zeleniny v sezamové bulce:
Někteří z nás na žádné fotky čekat prostě nebudou, to je bašta!
Tady s majitelem podniku s´Gricht (napravo) a jeho kolegou (nalevo). Oba jsou moc fajn chlapíci, vždyť se podívejte a šéf dokonce umí asi tucet slov česky.
Pizzeria Sigis Pub - Unterach am Attersee
Zřejmě na počest Sigmunda Freuda, který zde v okolí trávil spoustu času, vznikla tahle pizzerie. Většinu večerů si vaříme v karavanu sami zdravě z čerstvých surovin, ale děti pizzou neurazíme. Pokud jste na tom stejně, vyrazte na psychoanalýzu a vyzkoušejte místní pizzu. Jen počítejte zhruba se 45 minutovou zajížďkou.